Palazzo Poli, u nějž zurčí voda z Fontány di Trevi, byl jednou z adres, kde během roku 1870 přebýval český malíř Josef Mánes. Do Říma se vydal na sklonku svého života, aby si zde odpočinul a rozšířil si obzory.
Peníze na studijní cestu mu poskytl mecenáš umění a průmyslník Vojtěch Lanna mladší. Půvab města na něj zprvu velmi zapůsobil a v jednom ze svých dopisů rodině napsal: „Řím je to nejvýjimečnější, co svět má!“. Ač měl pokoj v jedné z nejexkluzivnějších lokalit a ze svého okna viděl na jednu z nejkrásnějších fontán, v Itálii nakonec šťastný nebyl.
Vyskytly se problémy. Italsky nerozuměl, v jednom z hotelů byl okraden. Obzvlášť ale strádal kvůli zhoršující se duševní chorobě. Čeští kolegové, kteří ve stejné době v Římě pobývali, byli svědky jeho častého blouznění, hledání žluté růže, kterou nemohl najít. Nakonec kontaktovali Mánesovu sestru, která se pro Josefa vydala osobně. Povídá se, že ho našla přímo u Fontány di Trevi ve velmi zuboženém stavu. Po návratu do Prahy se jeho stav zhoršoval a zemřel 9. prosince 1871.
Zdroje: Václav Fiala, "Umělecký Řím, 2015.