Jiří Pelikán (*1923 – †1999), český publicista židovského původu, vstoupil ještě během druhé světové války do tehdy ilegální KSČ a zapojil se do protinacistického odboje. S nástupem komunistického režimu v Československu se dočkal kariérních úspěchů. Stal se z něj generální tajemník Mezinárodního svazu studentstva a později generální ředitel Československé televize. V 60. letech se začal přiklánět k reformním idejím spojeným s tzv. Pražským jarem. Stal se proto nepohodlnou osobou, a po invazi vojsk Varšavské smlouvy se rozhodl odejít do exilu.
V Itálii se zasadil o vydávání časopisu Listy, který byl pro exulanty významnou publikační platformou. Přispívali do něj osobnosti jako Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Václav Havel a další. Zároveň se zapojil do italské politiky, v níž si získal renomé. Roku 1979 byl za Italskou socialistickou stranu zvolen poslancem Evropského parlamentu. Komunistické struktury v Československu se nechtěly s Pelikánovým zahraničním úspěchem smířit, StB se dokonce pokusila o atentát: adresovala mu bombu zabalenou do knihy. Záměr se naštěstí minul účinkem. Před diváky Československé televize se ho také komunisté pokusili dehonestovat reportáží „Skandál v Římě“.
V Itálii jsou dnes podle Jiřího Pelikána pojmenovány dvě ulice. Passaggio di J. Pelikan v Miláně a Viale Jiri Pelikan v Římě.
