Srdečně vás zveme na výstavu fotografií Karla Cudlína, která se pořádá u příležitosti 35. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Izraelem a tehdejším Československem.
Fotograf Karel Cudlín
Karel Cudlín, narozen v roce 1960, patří k legendám současné české dokumentární fotografie a je jediným českým fotografem, který se soustavně, již přes třicet let, věnuje Izraeli.
Po absolutoriu na katedře umělecké fotografie pražské FAMU (1987) pracoval Cudlín pro řadu novin a časopisů (Mladý svět, Lidové noviny, Prostor, Revolver Revue, Respekt) a krátce také pro Českou tiskovou agenturu (ČTA). České publikum jej zná především jako jednoho z osobních fotografů Václava Havla a autora stylově vyhraněných snímků ze života etnických a sociálních skupin – českých a slovenských Romů, ukrajinských dělníků nebo příslušníků sovětské armády odcházejících z někdejšího Československa.
Cudlín má na kontě tři monografie z produkce pražského nakladatelství Torst (1994, 2001 a 2016) a několik dalších prestižních publikací. Z nedávno vydaných stojí za zmínku především výpravná fotokniha Lost Europe, v níž představil své fotografie z Ukrajiny společně s kolegy z fotografického kolektivu 400 ASA, jehož je zakládajícím členem. Kromě práce na vlastních projektech spolupracoval také s Českou televizí (například na dokumentárních a hraných historických sériích Kmeny, České století, Bohéma ad.). Je držitelem řady prestižních ocenění a svým dílem je zastoupen v řadě veřejných i soukromých sbírek v Evropě, severní Americe a Izraeli.
Podstatnou část Cudlínovy tvorby tvoří snímky zobrazující obrodu života židovských komunit ve střední a východní Evropě a rozsáhlé portfolio z etnicky a kulturně rozmanitého Izraele. Ačkoli z tohoto souboru čítajícího na desítky tisíc analogových a digitálních záběrů je dosud veřejnosti známa pouze menší část, v současné době se již připravuje reprezentativní kniha, která představí přes tří dekády Cudlínovy soustředěné dokumentaristické práce mapující proměny života izraelské společnosti a krajiny od Golan po Sinaj.
Česko-izraelské vztahy – od Masaryka k Havlovi
Počátek česko-izraelských vztahů spadá ještě do doby před vznikem Státu Izrael. Už na jaře 1927 totiž navštívil britské mandátní území Palestina československý prezident T. G. Masaryk, který zavítal i do Jeruzaléma. Jako tehdy vůbec první evropský prezident. V rámci této cesty věnoval dva dny výhradně poznání místní židovské komunity a sionistického projektu.
Po skončení 2. světové války pak právě Československo patřilo k největším zastáncům vzniku Izraele. V roce 1947 tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Masaryk otevřeně podpořil myšlenku samostatného židovského státu na půdě OSN a nezávislost Izraele uznala československá vláda pět dnů po jeho vyhlášení, 19. května 1948. Diplomatické styky byly zahájeny 3. července 1948. Československo pak nově vzniklý stát, který se ocitl ve válce s arabskými sousedy, po několik měsíců zásobovalo vojenskou technikou a zbraněmi i pomáhal s výcvikem izraelských vojáků, a na to Izraelci nikdy nezapomenou.
Komunistická vláda v Praze však tuto podporu zastavila a své vztahy s Izraelem přizpůsobila politice bývalého SSSR vůči zemím blízkého Východu. V jejím duchu pak po tzv. šestidenní válce 10. června 1967 přerušila s Izraelem i diplomatické styky.
K jejich obnovení tak došlo až po Sametové revoluci a pádu totalitního režimu, a to na začátku roku 1990, kdy na historickou návštěvu Izraele přiletěl nově zvolený prezident Václav Havel spolu s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Letos si tak připomínáme 35. výročí obnovení vztahů mezi našimi zeměmi.
Česko i dnes zůstává jedním z největších přátel a partnerů Izraele v Evropě, což potvrzují i bohaté vzájemné styky prakticky ve všech oblastech, v politice, ekonomice, vědě, a také v kultuře. V posledních letech se v Izraeli např. představila všechna tři Národní divadla, z Prahy, Brna i Ostravy, nedávno se v Tel Avivu hrála i hra Karla Čapka „Matka“ a pravidelně do Izraele jezdí fotit právě i jeden z nejznámějších současných českých fotografů Karel Cudlín.
