Velvyslanectví České republiky v Římě a České centrum Řím pořádají ve spolupráci s nadací Eleutheria výjimečný česko-italský večer v Římě, v rámci kterého se uskuteční prezentace knihy Gli Italiani nelle Terre Boeme. Knihu představí dlouholetý ředitel Strahovské knihovny v Praze Gejza Šidlovský a Francesco Augusto Razetto, prezident nadačního fondu Eleutheria. Během večera zazní i barokní hudba italských a českých hudebníků.
Gli Italiani nelle Boeme
Tento ediční počin byl realizován nakladatelstvím Eleutheria ve spolupráci s Italským velvyslanectvím v Praze. Kniha, jejímiž editory jsou Francesco Augusto Razetto, Ottaviano Maria Razetto, Flavio R. G. Mela a Genny Di Bert, má jako stěžejní námět historické a umělecké vazby mezi Itálií a Českem, jež představil Franco Cardini a detailně objasnili přední čeští a italští odborníci z řad profesorů a historiků.
Publikace sleduje dynamickou a aktivní kulturní výměnu, v níž spolu Češi a Italové pobývali v Praze, a to už od prvních italských kontaktů s českými zeměmi v 10. století. Vzájemné kulturní a společenské vazby se v následujících obdobích prohlubovaly a měly dopady v mnoha odvětvích. Kniha tyto dopady reflektuje až do současnosti, a to nejen mezi Itálií a Prahou, ale také dalšími městy v České republice.
Mezi nejreprezentativnější osobnosti mající vliv na kulturní a umělecký růst jmenujme například osobnost Francesca Petrarcy, který pobýval v Praze roku 1356 a byl přijat na dvoře Karla IV. Manýristický malíř Giuseppe Arcimboldo, narozen v Miláně, jež pobýval v Praze dlouhodobě, a to na císařském dvoře panovníka Rudolfa II. v pozici panovníkova rádce a dvorního malíře. V průběhu staletí pobývali v českých zemích Italové z řad libretistů. Lorenzo da Ponte, autor libret tří slavných Mozartových oper: Figarovy svatby, Dona Giovanniho a Cosi fan tutte. Osobnosti italské provenience přijížděly do Čech také mnohem později, a sice roku 1934, kdy Prahu navštívil Luigi Pirandello, držitel Nobelovy ceny za literaturu, či Angello Maria Ripellino, autor Magické Prahy pobývající v Praze zhruba dva roky. Tímto způsobem byla Itálie a Čechy úzce sepjaty v dobách komunistického režimu i po roce 1989, kdy se tehdejší Československo otevřelo demokracii a svobodě.
Dle slov J. E. Maura Marsiliho má být kniha oslavou dvou spřátelených národů, „jejímž stránkám by se dědictví tohoto historického pouta svěřilo pomocí letopisů o Italech v Praze, ale i jinde, od příchodu prvních Italů na toto území až po dnešní italskou komunitu, jejíhož živého a podnikavého ducha lze snadno rozpoznat v každém odvětví humanistického, vědeckého a obchodního světa v České republice.“
Večerem provedou Gejza Šidlovský a Francesco Augusto Razetto.
V průběhu večera zazní barokní skladby v podání hudebního tria ve složení Davide Pozzi – cembalo, Laura Scipioni – barokní housle a Jakub Kydlíček – flétna.
Program:
1. Salamone Rossi (1570 - 1630) Sonata terza sopra l’Arie della Romanesca (Il terzo libro de varie sonate, 1623) 2. Tarquinio Merula (1595 - 1665) Canzon La Cattarina (Canzoni overo sonate concertante per chiesa e camera, 1637) 3. Francesco Turini (1590 – 1656) Sonata a 3 „Tanto tempo hormai“ 4. Tarquinio Merula (1595 – 1665) Toccata e Genus cromaticum 5. Tarquinio Merula (1595 – 1665) Canzon La Treccia (Canzoni overo sonate concertante per chiesa e camera, 1637) 6. Dario Castello (1602 - 1631) Sonata prima (Sonate concertante in stil moderno, Libro secondo, 1628) 7. Vincenzo Albrici (1631 – 1690) Sonata a 3 8. Giovanni Battista Buonamente (1595 – 1642) Ballo de granduca (Varie sonate, Libro quarto, 1626)
Davide Pozzi
Absolvoval milánskou konzervatoř v oborech hra na cembalo a varhany, kde se soustředil mimo jiné na interpretaci barokní hudby. Ve studiu pokračoval na občanské škole v Miláně, kterou absolvoval ve třídě Lorenza Ghielmiho a na prestižní Schola Cantorum v Basileji u Andrey Marconové a J.C. Zehnder. Studium, neustálý výzkum interpretační sólové praxe i schopnost hry bassa continua jej přivedli k účinkování na podiích v celé Evropě, Spojených státech, Izraeli, Japonsku, Mexiku. Vystupoval s některými z nejznámějších hudebních formací a hudebníků mezinárodní prestiže: Il Giardino Armonico, I Barocchisti, I Musiciens du Prince, Kammerorchester Basel, Cecilia Bartoli, Giuliano Carmignola, Riccardo Chailly a další.
Jako hráč bassa continua a cembalista trvale vystupuje v Paris Philharmonie, Concertgebouw v Amsterdamu, Elbphilharmonie v Hamburku, Barbican v Londýně, Musikverein ve Vídni. Sólově hrál v Berlínské filharmonii, Essen Philharmonie, Kurhaus Wiesbaden, Kurhaus Baden Baden, NikolaiSaal a Schlosstheater Potsdam, v Královském divadle Parma, Lac a Auditorium RSI v Luganu, Auditorium v Miláně, v Paláci kultury Messina atd. Kromě desítek souborových nahrávek natočil sólová CD na cembalo a na varhany. Za zmínku stojí disk vydaný německou společností Panclassics zaměřený na Goldbergovy variace J.S.Bacha (skvěle recenzovaný „Early Music review“) a nahrávka C.P.E Bach Concerto Wq 35 pro společnost Sony. Dirigoval Monteverdiho trilogii na rozhlasovém festivalu ve Schwetzingenu v Německu a Orfea v Lisabonu. Několikrát byl asistentem dirigenta Maestra Gianlucy Capuana na prestižním festivalu v Salzburku. Momentálně působí také jako pedagog hry na cembalo a historických klávesových nástrojů na konzervatoři „N. Piccinniho“ v Bari.
Laura Scipioni
Vystudovala hru na housle na konzervatoři v Perugii a získala titul v oboru barokní housle na Katedře hudby Královské konzervatoře v Bruselu s M° Sigiswaldem. Spolupracuje s Les Musiciens du Prince of Monte Carlo, Ensemble Matheus of J.C. Trnitý, La Capella Antonia Floria, Modo Antiquo od F.M. Spinosi, Cappella Neapolitana di Antonio Florio, Modo Antiquo di F.M. Sardelli, Academia Montis Regalis di A. De Marchi, La Dolcezza di V. Skuplik, Le Musiche Nove di C. Osele, La Verdi Barocca ad. Vystupovala na prestižních koncertních pódiích a na místech jako jsou Le Theatre des Champs Elysees e Theatre Du Chatelet, Konzerthaus e Musikverein, Congresgebouw, Tonhalle, Cappella della Natività di Betlemme, Auditorium di Gerusalemme, Teatro della Pergola, Teatro Regio, Teatro San Carlo, Auditorium Parco della Musica. Nahrávala hudební disky v komorních a orchestrálních formacích pro Deutsch Grammophon, Virgin-EMI, Naive Opus 111, Sony a hudební časopisy (Classic Voice, Antiqua, Amadeus). Zúčastnila se programů pro televizní společnosti Rai, Arte, Mezzo a ORF.
Jakub Kydlíček
Hráč na zobcovou flétnu a dirigent, patří k vyhledávaným osobnostem scény staré hudby. Na konzervatoři studoval nejprve obory zobcová flétna a dirigování (J. Štrunc, B. Procházka, J. Braná). Postgraduálně pak studoval u Coriny Marti na prestižním institutu staré hudby Schola cantorum basiliensis (Musik Akademie Basel), kde se specializoval především na hudbu pozdního středověku a rané renesance. Během studií rovněž absolvoval masterclass u řady osobností staré hudby (P. Holtslag, W. van Hauwe, A. Solomon, C. van Heerden, B. Honig,...) a dále se vzdělával v oblasti operního a orchestrálního dirigování (G. Ch. Sandmann, C. Metters) a historické improvizace (M. Erhardt, J. Gundersen, P. Ayrton). Současně obhájil doktorát (Ph.D.) v oboru Historie.
Záhy po svém absolutoriu se stal pedagogem Pražské konzervatoře, kde vede třídu zobcové flétny. Od roku 2012 je rovněž pověřen uměleckým řízením Barokního orchestru Pražské konzervatoře (BOPK). S tímto tělesem provedl mj. řadu neznámých opusů barokní literatury, včetně kompletního provedení oratoria Abgesungene Betrachtungen F. A. Míči. Za nahrávku Haendelových předeher získal s BOPK titul laureáta rozhlasové soutěže Concerto Bohemia (2016). Jako lektor je zván k výuce na seminářích a kurzech staré hudby. Od podzimu 2018 vyučuje zobcovou flétnu na Masarykově univerzitě v Brně.
Na poli staré hudby spolupracuje s předními soubory, jako např. Collegium 1704, Capella Regia, Collegium Marianum, Czech Ensemble Baroque,... se kterými vystoupil na předních evropských scénách (Pražské jaro, Semperoper Dresden, Teatro Arriaga, Grand Theatre de Luxembourg, Salzburger festspiele, Concentus Moraviae,...). Se soubory Capella Mariana a Schola gragoriana pragensis se věnuje také hudbě pozdního středověku a renesance (CD Carolus IV.). Jeho dirigentské působení zahrnuje spolupráci se soubory staré hudby i moderními orchestry, jako např. Barocco sempre giovanne, Ensemble 18+, Karlovarský symfonický orchestr etc. V roce 2009 založil svůj vlajkový soubor CONCERTO AVENTINO a je rovněž zakládajícím členem tria TRE FONTANE. Jako dirigent provedl řadu vrcholně barokních vokálně-instrumentálních opusů: Velikonoční oratorium a Magnificat J. S. Bacha, oratorium Sub olea pacis et palma virtutis a Miserere J. D. Zelenky, The Fairy Queen H. Purcella či Bendovu Ariadnu na Naxu. Pro festival Smetanova Litomyšl nastudoval české premiéry oper Pygmalion Jeana-Philippa Rameau a Aci, Galatea e Polifemo Geogra Friderica Haendela a Paride ed Elena Ch. W. Glucka.
P. Mgr. Mgr. Evermod Gejza Šidlovský, HEDr., O. Praem.
Duchovní, teolog, autor řady knih a publikací, v letech 1990 až 2024 bibliotékář a ředitel Strahovské knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově, od roku 2024 předseda Historické komise premonstrátského řádu.
Narozen 29. září 1955. Studoval historii a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Bratislavě. Roku 1992 absolvoval studia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 2001 dokončil studia na Pontificia Universita Gregoriana v Římě. Během svého působení ve Strahovské knihovně, jedné z nejkrásnějších na světě, přivítal během svého působení stovky státních návštěv, prezidentů, premiérů i prvních dam, mezi nimi v roce 2007 i Lauru Bushovou, manželku amerického prezidenta Bushe, které ukázal i první český spis o objevení Ameriky z přelomu 15. a 16. století a knihu z 16. nebo 17. století s popisem amerických indiánských kmenů. Za jeho působení došlo i k rekonstrukci obou hlavních sálů Strahovské knihovny, Teologického a Filozofického, včetně stropních maleb. Je autorem či spoluautorem řady knih a publikací (Faksimile Strahovského evangeliáře, Relikviář sv. Maura: Ikonografie, Strahovský kostel: opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, Strahovský klášter, Svět liturgie: slovník základní církevní terminologie a mnoha dalších). Někdejší kostelník katedrály sv. Víta na Pražském hradě byl také ceremoniářem pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška, který významným způsobem přispěl k pádu totalitního komunistického režimu v Československu. Podílel se na převozu ostatků kardinála Berana z Vatikánu do České republiky, kdy kolona s jeho ostatky po návratu do rodné země symbolicky zastavila právě i před bazilikou Panny Marie v areálu Strahovského kláštera, kde kardinál Beran v červnu 1949 pronesl své poslední veřejné kázání před zatčením Státní bezpečností a mnohaletou internací.
Francesco Augusto Razetto
Narozen 29. listopadu 1965 v Parmě. Italský podnikatel s dlouhou kariérou v kulturním sektoru. Od počátku 90. let žije v Praze, kde významně přispěl k proměně pražské městské krajiny v sektoru nemovitostí. Roku 2008 založil nadaci Eleutheria, která se věnuje zhodnocování historického a uměleckého dědictví se zaměřením na kulturní vztahy mezi Itálií a Českou republikou. Prostřednictvím nadačního fondu Eleutheria propagoval akce mezinárodního významu, spolupracoval s Evropským parlamentem, nadací UNESCO a italským a českým ministerstvem kultury. Jeho iniciativy jsou uznávány pro svůj inkluzivní a moderní přístup zaměřený na propojování různých kultur a podporu začínajících umělců. Je držitelem řady ocenění mezi které patří titul Rytíř Řádu hvězdy Itálie udělený prezidentem republiky za zásluhy v oblasti šíření italské kultury v zahraničí.
Zdroj: kniha Gli Italiani nelle Terre Boeme
