Marie Tomanová představí na festivalu Fotografia Calabria svou výstavu "It was once my universe".
Marie Tomanová
Marie Tomanová, narozená v Česku, vyrostla v jihomoravském pohraničním městě Mikulov. Absolvovala obor malířství na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického (FaVU VUT) v Brně a následně emigrovala do Spojených států. Po přechodu k fotografii se klíčová témata její tvorby stala identita, gender a paměť.
Tomanová vystavuje po celém světě, mimo jiné v New Yorku, Praze, Tokiu a Paříži; její díla se objevila v Berlíně na bienále Evropského měsíce fotografie 2020, na Paris Photo a na Rencontres d’Arles v rámci ceny Louis Roederer Discovery Award 2021 (Arles, Francie). Na Rencontres d’Arles byly její fotogrfie vybrány k prezentaci na Mezinárodním fotografickém festivalu Jimei x Arles v čínském Sia-menu v roce 2021.
Fotografka v současné době připravuje výstavu pro Moravskou galerii v Brně. Její otevření proběhne současně s uvedením celovečerního dokumentárního filmu HBO o její umělecké dráze s názvem Svět mezi námi, který natočila režisérka Marie Dvořáková.
Její první kniha Young American (Paradigm Publishing, 2019) se zaměřuje na individualitu, identitu a sounáležitost v americké sociální krajině. Obsahuje předmluvu uznávaného fotografa Ryana McGinleyho. Publikace byla již krátce po jejím vydání vyprodána. Obratná v prolínání portrétu s krajinou ve snaze rozšířit a rekontextualizovat jejich samostatné významy, Tomanová publikovala, spolu s historikem umění, Thomasem Beachdelem svou druhou knihu New York New York (Hatje Cantz, 2021) s předmluvou Kim Gordonové. Její třetí kniha It Was Once My Universe s předmluvou Lucy Sante byla vydána v japonském nakladatelství SuperLabo na podzim roku 2022. Jde o hluboce osobní projekt, který se zaměřuje na její návrat domů do České republiky po 8 letech života v exilu ve Spojených státech.
It Was Once My Universe
John Berger napsal: „Emigrovat vždy znamená rozbít střed světa a přestěhovat se do ztraceného, dezorientovaného světa fragmentů.“ Stejně jako u mnoha jiných osob, emigrace do Spojených států byla nejvýznamnějším rozhodnutím v životě Mariie Tomanové. Myšlenka afirmativního prostoru, zejména kolem konceptu sounáležitosti, je pro pochopení práce Tomanové zásadní. Klíčovými tématy její tvorby jsou vysídlení, místo, komunita, já a paměť.
Fotografická série „It Was Once My Universe“ (2019) vznikla během jejího prvního návratu domů po 8 letech života ve Spojených státech. Nebyla to její volba zůstat tak dlouho mimo domov, ale vrátit se nemohla. Bylo to pro ni velmi bolestivé. Během pobytu ve Spojených státech si v těžkých chvílích idealizovala domov, takže když se v zimě 2018 vrátila do Česka, nebyla připravena na hluboký zmatek a konflikt, který v sobě našla. Cítila se odcizená, a přesto… stále tam patřila – byl to její domov… ale ten je teď i v Americe. Tématem série je právě toto, protichůdné pocity a dezorientace. Je to domov, rodina, vzpomínky, vzdálenost a čas. Datum na fotografiích je důležitý, protože zdůrazňuje konkrétní čas, okamžik. A přesto je na něm něco velmi nevyrovnaného, přesně tak se po svém návratu domů cítila i ona, fotoaparát je nastaven na newyorské časové pásmo. Nechronologické obrazy klamou jemným, ale zároveň silným způsobem, jako nostalgie, jako vzpomínka, jako sen.
--Thomas Beachdel, Ph.D.
Fotografia Calabria Festival 2025: Společné kořeny: Místa
Tématem čtvrtého ročníku festivalu Fotografia Calabria jsou Společné kořeny: Místa. Jeho cílem je prozkoumat místa, která obýváme, kterými procházíme, a která jsou jakýmsi prodloužením našich kořenů, místa, která nás spojují nejen s minulostí, ale také s naší kolektivní a osobní identitou.
Místa se tak stávají setkávacími body mezi naší individuální a kolektivní historií, strážci viditelných i neviditelných pout, která vypovídají o sounáležitosti, evoluci a změně. Na jedné straně existují fyzická a geografická místa – města, krajiny, budovy, malé prostory, opuštěná místa, která jsou pro nás tak známá a jsou tak přítomná v našich životech, že je dokumentujeme, oslavujeme, krystalizujeme nebo bereme jako samozřejmost, jen abychom je náhle znovu objevili. Na druhé straně existují předsudky a klišé, které se s určitými místy pojí a které ovlivňují způsob, jakým je vnímáme, prožíváme nebo ignorujeme.
Existují také místa imaginární: prostory, které nepatří do fyzické reality, ale žijí v myslích těch, kteří je vytvářejí, i když odrážejí myšlenky a vize kolektivně sdílené. Každá krajina, každá budova, každý městský či venkovský prostor – i ten nejbanálnější nebo zapomenutý – je zakořeněn ve vzpomínce, která ho definuje. Fotografie na této vizuální cestě odhalují právě tyto společné kořeny: hluboké pouto, které nás svazuje s místy, která obýváme, nebo s místy, která jsme ztratili, zapomněli nebo která existují jen v našich snech či způsobu vnímání.
-- Anna Catalano, umělecká ředitelka festivalu Fotografia Calabria
Bližší informace o festivalu
