Vše začalo 17. listopadu 1989 pokojnou demonstrací v Praze, kterou v předvečer Mezinárodního dne studentstva zorganizovali studenti československých středních a vysokých škol, kteří prezentovali své požadavky na reformu vzdělávacího systému.
Následující den v Praze se na demonstraci k Mezinárodnímu dni studentstva sešlo 50.000 lidí. Lidé, kteří se do té doby báli dát najevo svůj nesouhlas s komunistickým režimem ze strachu z odvety, nyní společně protestovali. Pro studenty to byla možnost setkat se a svobodně vyjádřit svůj názor. Demonstranti drželi transparenty a zpívali protikomunistické chorály. Poté byli násilně napadeni policií. Tato událost vyvolala od 19. listopadu do konce prosince sérii lidových demonstrací proti režimu Komunistické strany Československa, která zemi ovládala od roku 1948. Na povrch se dostala nová hnutí v čele s Václavem Havlem, která se dovolávala myšlenky jednotnější společnosti s restrukturalizací státu. Do 20. listopadu vzrostl počet pokojných demonstrantů shromážděných v Praze z 200 000 na téměř půl milionu lidí.
Dne 29. prosince 1989 byl Václav Havel jmenován prezidentem Československa. Komunistická strana Československa oznámila, že se vzdává monopolu na politickou moc.
V červnu 1990 se konaly první demokratické volby od roku 1946, které daly Československu první nekomunistickou vládu po 44 letech.
Termín "Sametová revoluce" vymyslela Rita Klímová, překladatelka, která se později stala velvyslankyní nové české vlády ve Spojených státech amerických.
Zmínka o slově "samet" je odkazem na poctu Velvet Underground kapele, která byla velmi populární v letech protestů proti sovětskému režimu a byla příkladem umělecké emancipace.
