Třicátá třetí česká stopa
Joseph Fritsch (1774-1867) je jednou z nejvýznamnějších osobností české zahradní architektury 1. pol. 19. století. Proslavil se především svou prací v Itálii, zejména pak přetvořením několika významných toskánských formálních zahrad na anglické parky.
Jeho největším projektem byla přestavba manýristického klenotu zahradního umění, Pratolina, pro velkovévodu toskánského Ferdinanda III. Fritschův příchod do Pratolina se datuje mezi lety 1814-15. Tomu napovídají i zápisky Lea von Klenzeho z návštěvy Pratolina v roce 1818. Německý architekt Leo von Klenze nazývá posměšně Fritsche novým „reformátorem umění“. Je třeba podotknout, že návštěva Klenzeho za doprovodu Ludvíka I. Bavorského proběhla v době, kdy byly práce v zahradě v plném proudu, a proto se mu některé části zahrady jevily jako "bojiště". I další dochované dokumenty potvrzují, že hlavní práce v parku zřejmě dosáhly vrcholu v letech 1818-1826.
Bližší pohled na přestavbu parku nabízejí tři plány, které dnes nalezneme v pražském archivu. Ty sice nejsou signovány a datovány, ale obvykle se připisují právě Fritschovi: Kresby parku ukazují vyspělou a komplexní představu o anglické zahradě podle tehdejších zvyklostí. Fritsch si pohrává s harmonickým rozložením luk, lesů, záhonů, vody, klidných a stinných míst, vyhlídek a různých vzácných a exotických druhů rostlin a využívá medicejského „podloží“ zahrady.
Ve 30. letech 20. století byl park v podstatě dokončen a Fritsch nadále pokračoval ve funkci ředitele. Asi jeden z nejslavnějších českých uměleckých zahradníků umírá ve Vaglii v roce 1867.
📷© Parco Mediceo di Pratolino
