Dvacátá čtvrtá česká stopa
Český vlastenecký spisovatel během vysokoškolských studií přijal za své národovecké ideály a myšlenkou Panslavismu, které byli šířené v herderovské a romantické kultuře. Po svém pobytu v Rusku (1842-44) však přijal program Františka Palackého na emancipaci Slovanů v rámci habsburské monarchie. Vyvíjel intenzivní publicistickou a politickou činnost, a i přestože oponoval protihabsburský radikalismus, byl koncem roku 1851 zatčen a poslán do nuceného pobytu v Brixenu. Zde dostával měsíční rentu, byl ubytován v hotelu Elefant, později dostal k pronájmu domek, kde žil se svojí rodinou.
Vrchol Havlíčkovy básnické tvorby představují tři satirické skladby, které vytvořil právě v brixenském exilu. Spojuje je téma zápasu intelektuála s politickou mocí: Tyrolské elegie (1870), Králi Lávra (1870) a Křest svatého Vladimíra (1877).
📷©️Palickap
