Dne 16. ledna jsme si připomněli výročí tragického a hrdinského činu studenta Jana Palacha. Tato událost, která roku 1969 silně rezonovala českým prostředím, má své pevné místo i v italské metropoli. Pietní akt se uskutečnil na Piazza Jan Palach, na náměstí, které bylo po českém studentovi pojmenováno již roku 1970. Účastníci si připomněli význam toho činu pro československé dějiny ale také trvalý morální odkaz v kontextu celé Evropy.
Položením květin k památníku Jana Palacha uctili jeho památku zástupci Velvyslanectví ČR v Itálii, České centra v Římě, krajanského spolku Associazione Praga a zástupci radnice Roma 2 (Municipio II), na jehož území se náměstí nachází.
Palachova oběť významně ovlivnila také českou inteligenci, pro niž se stala určitým morálním imperativem. Během pietní akce byla zmíněna dvě důležitá jména: Jaroslav Seifert a Jan Patočka. Sbírka Morový sloup Jaroslava Seiferta vznikla v atmosféře morální krize po roce 1968 a je nepřímou literární reakcí na dobu, v níž silně rezonoval i čin Jana Palacha. Seifert v ní básnicky vyjadřuje úzkost, vinu a odpovědnost společnosti. Takový pohled se přirozeně kryje s filozofií Jana Patočky, která klade důraz na svědomí a odpovědnost v čase historického zlomu a Palachův čin tomu tak tvoří významné hodnotové pozadí.
Vzpomínka na římském náměstí ukázala, že Jan Palach je v Itálii vnímán jako hrdina boje za svobodu a pro České centrum je tato pieta příležitostí k upevňování kulturních vazeb mezi oběma zeměmi.
