Padre Boemo. Jeden z nejvýznamnějších reprezentantů české barokní hudby. „Černohorského škola“ je důležitým odkazem a pokračováním kompozičního, ale i varhanního odkazu Bohuslava Matěje Černohorského (1684 – 1742).
Padre Boemo
Zmínka o jeho přídomku Padre Boemo svědčí o tom, že Bohuslav Matěj Černohorský byl možná prvním významným hudebníkem, který se seznámil s italskou hudbou autenticky, protože pobýval více než 10 let v Itálii. Po krátkém intermezzu v Praze a Horažďovicích se znovu vrátil do Itálie na dalších 11 let. Tahle skutečnost je nenahraditelná, jelikož tvořila velmi silné impulzy i pro domácí hudební a kompoziční scénu.
Padre Boemo byl členem minoritského řádu, který se řídil řeholí sv. Františka. Nějaký čas působil v minoristkém konventu u sv. Jakuba na starém Městě v Praze, kde byl roku 1708 byl vysvěcen na kněze. Dle profesora Stanislava Bohadla byl Černohorský silně ovlivněn hudbou, která se provozovala na kůru sv. Jakuba v Praze. V té době mohl rovněž spolupracovat se svými učiteli hudebníky, kterými byli Bernardus Arthophaeus a Ivo Anthon. „Od listopadu 1705 do srpna 1709 tak žily všechny tři generačně rozdělené, ale hudbou spojené osobnosti v jednom konventu. Oba, varhaníka Antonai a skladatele Arthopea lze považovat za Černohorského učitele s bezprostředním vlivem a denním kontaktem s nadaným varhaníkem, jehož kariéra rychle stoupala.“ (BOHADLO, Stanislav; ŠPAČEK, Petr a VANÍČEK, František. Musica sacra., s. 62). Oba zkušení pedagogové byli ale posléze přiděleni mimo Prahu do jiných konventů a pětadvacetiletý Černohorský za ně nemohl najít v řádu rovnocennou náhradu. Rozhodl se tedy odejít do Itálie.
Assisi a Padova
Assisi bylo jedno z nejposvátnějších míst s ohledem na řeholi sv. Františka. Černohorský sem přijel 26. října 1710 a začal zde pracovat jako zkušený varhaník, nejprve postupoval po jednotlivých stupních od funkce čtvrtého varhaníka až se vypracoval na pozici prvního varhaníka v Bazilice sv. Františka v Assisi. V Assisi konfrontoval své umění s významnými osobnostmi. Seznámil se zde Giuseppem Tartinim, svým žákem, významným skladatelem a houslovým virtuosem, autorem Houslové sonáty g moll „Ďáblův trylek“. V Assisi Černohorský zkomponoval dvojsborovou velikonoční antifonu Regina coeli (1712) s vlastnoručním podpisem „Padre Boemo di Praga, organista“. Dílo je ukázkou Černohorského velkého hudebního výrazu srovnatelného s Georgem Fridrichem Händelem. Sólová sopránová árie Regina coeli reaguje na italskou operní a oratorní melodiku a hlasovou virtuozitu.
Bohuslav Matěj Černohorský po pěti letech odcestoval do konventu Il Santo v Padově, kde nejprve působil jako třetí varhaník, ale opět postupoval v hierarchii padovských varhaníků. Během svého padovského pobytu se s největší pravděpodobností účastnil slavného karnevalu v Benátkách, kde se setkal s herci a pěvci impresária Antonia Denzia, který vlastnil operní společnost a zasloužil se o první stálou operní scénu v Praze ve Šporkově operním divadle. Černohorský v Padově také, s titulaturou „M.R.P.B. Padre Bohuslao“, hrál překvapivě na trombon v chrámovém orchestru.
Tre Boemi in Italia
Minoritský varhaník a skladatel Bohuslav Matěj Černohorský v Assisi a v Padově, hradecký nototiskař a tiskař Jan Jakub Komárek v Římě a operní a oratorní skladatel Josef Mysliveček vstoupili do hudebních dějin s přídomkem „Boemo“. V Itálii žili dostatečně dlouho a vyrovnali se ve svých hudebních profesích domácím tak dobře, že je Italové nejen brali na vědomí, ale oceňovali u nich jejich profesní dokonalost a jedinečné hudební rysy.
Zdroj: BOHADLO, Stanislav; ŠPAČEK, Petr a VANÍČEK, František. Musica sacra. Ústí nad Orlicí: Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7405-175-3.
Radio Proglas. Quatro Boemi. Quattro Boemi - Radio Proglas
©️ Foto: Centro Ceco Roma (Bazilika sv. Františka v Assisi)
