17. dubna značí den, kdy uplynulo 250 let od narození skladatele, který ještě během svého života získal přízvisko „Pražský hudební papež“. Mezi jeho přátele patřili Goethe, Haydn, Wagner i Paganini, a dnes je považován za jednu z nejdůležitějších osobností české hudební kultury 19. století.
Narodil se ve východočeském městě Skuteč a už od mládí se věnoval hudbě. Díky své píli a nadání se prosadil jako vyhledávaný hudební pedagog a učitel na klavír v elitním prostředí, např. ve službách hraběte Jiřího Františka Buqoye. Věnoval se také komponování a během svého života složil asi 200 skladeb. Velkou část z nich tvoří tehdy průkopnické krátké klavírní písně, v nichž zhudebnil texty Goetha, Schillera nebo Puškina, i verše českých básníků, čímž přispíval českému národně-obrozeneckému hnutí. Jeho pražský dům se stal malým centrem kulturního života a scházela se v něm tehdejší pražská „smetánka“. Navštěvoval ho i František Palacký, který se zde seznámil s Leopoldem Měchurou, otcem své budoucí manželky Terezy. Ač odchován Mozartem, v jeho hudbě se odráží i české kořeny. Václav Jan Tomášek je tak pokládán za předchůdce slavných českých romantiků jakým byl i Bedřich Smetana.
Zdroje:
Jiří Špaček, "Rok české hudby - říkali mu pražský hudební papež"
