Dvacátá česká stopa
V roce 1333 bylo postaveno městečko Mons Charoli, dnes známé jako Montecarlo nacházející se v provincii Lucca.
Místo bylo pojmenováno na počest prince Karla, syna krále Jana Lucemburského, který osvobodil město Lucca z pisánské okupace.
Mladého Karla IV., který se v roce 1355 stal císařem Svaté říše římské, poslal do Luccy jeho otec, aby město spravoval. Montecarlo, které má dnes více než 4000 obyvatel, bylo tehdy pouze dočasným útočištěm obyvatel dřívější Vivinaie, zničené v roce 1331 Florenťany. Obyvatelé zničené Vivanie našli bezpečí v Rocca del Cerruglio, starobylé pevnosti obklopené dubovým lesem.
Karel se rozhodl pevnost a její přilehlosti přestavět, zvláštní pozornost pak věnoval opevnění pevnosti, která musela být efektivnější a obtížněji dobyvatelná než ta vivinaiská. Toto opevnění se doopravdy prokázalo jako zásadní ochrana ve válkách, které byly vedeny ve čtrnáctém století mezi Luccou, Pisou a Florencií.
Podle Karlových návrhů byla Rocca del Cerruglio začleněna do nové konstrukce a půdorys Montecarla je dodnes takový, jak jej český král navrhoval, a to i přes následné úpravy vedené Paolem Guinigim, nebo Cosimem I. Medicejským.
📷©️ F. Giannoni
